ČLÁNKY A ZAJÍMAVOSTI

V PÉČI JSME MĚLI PEJSKA DALÍKA KTERÝ UVÁZL V ASFALTOVÉ LOUŽI.
''Asfalt jsme z něj dostávali několik hodin a to pomocí nůžek, depilátorů a speciálního oleje. Pejsek to zvládl a nyní je v péči majitele a daří se mu dobře'' dodala veterinářka Lenka Müllerová.

 
ČLÁNEK VYŠEL V BLESKU A CELÝ SI HO MŮŽETE PŘEČÍST ZDE:
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pribehy/554427/dalik-uvazl-v-asfaltove-louzi-hasici-mu-vcasnym-zasahem-zachranili-zivot.html

SEPARAČNÍ ÚZKOST

Pes je psovitá šelma. Tyto šelmy žijí přirozeně ve smečkách, kde si vytváří sociální vazby a to nejen k příslušníkům svého druhu, ale také k člověku. Separační úzkost lze definovat jako poruchu chování. Jde o stresovou reakci, vyvolanou působením negativního podnětu (v našem případě samoty psa). 

SYMPTOMY:
* ničení věcí (boty, nábytek, hračky...)
* kálení
* močení i inkontinence
* hlasité zvukové projevy (štěkot, kňučení, vrčení, vytí)

Nejčastěji na toto chování upozorňují sousedé. Štěkot bývá v zásadě opakovaný a bez tónu. Takovýto štěkot je velmi monotónní a bývá zakončen vytím. 

* vylizování si kůže / srsti na končetinách
* slintání
* nežere
* přecházení z místa na místo

Především je důležité, aby si majitel uvědomil, že úzkost z odloučení není neposlušnost. Separační úzkost je projev stresové reakce. Důležité je, aby majitelé svého psa nikdy netrestali. Při jakémkoliv trestu bude efekt spíše opačný a projevy úzkostí u psa ještě zhorší.

Někteří psi trpí úzkostí pokud jsou doma sami, jiní psi jsou úzkostliví už když jim chybí jejich majitel. Nejlepší způsob jak zjistit jestli pes trpí separační úzkostí je natočit ho na web kameru, když nikdo není doma (alespoň jedna kamera by měla být namířena na dveře, kudy lidé odcházejí a druhá by měla být namířena na psí pelíšek). Je třeba porovnat záběry, jak se pes chová, když je doma sám a když tam má majitele. Pokud se majitel bojí, že jeho pes trpí separační úzkostí, měl by natáčet chování svého psa alespoň 2x do roka.

Nejčastěji trpí separační úzkostí psi, se kterými nebylo zacházeno dobře, případně u nich byla zanedbaná socializace. Problém se pak může projevit i v novém domově, kde už jim nikdo neubližuje, ale odejde majitel, na kterého se zafixují. Psi kteří zůstali sami v průběhu jakékoliv traumatické události (zemětřesení, požár, loupež...). Pokud je zvíře těžce nemocné, bude také obtížněji snášet samotu. Separační úzkost se projevuje i u štěňat, kde byla zanedbaná socializace. Štěňata v tomto případě neměla možnost prozkoumávat, potkávat jiné psy nebo lidi. Dále mohou mít problém štěňata odebraná od feny ve věku 7 a méně měsíců. Na rozdíl od štěňat, která šla do nového domova později a to v 10. - 15. týdnu života. Náchylnější mohou být také psi, kteří stárnou a přestávají jim sloužit jejich smysly (mohou trpět kognitivními problémy, zhoršení sluchu, čichu a zraku).

A co se s tím dá tedy dělat?

Pokud se jedná o staršího psa, je třeba v první řadě vyloučit zdravotní příčinu. U štěňat je třeba zrevidovat jejich denní režim, protože přehnaná aktivita, dlouhé procházky a vůbec vše, co zvyšuje hladinu adrenalinu v krvi, může pak následně vést k tomu, že se štěně o samotě nedokáže uklidnit a usnout.

Prevencí proti separační úzkosti je postupný nácvik psa na samostatnost v přítomnosti majitele a poté postupné navykání psa bez přítomnosti majitele. Při příchodech a odchodech z domu/bytu/pokoje omezit vítání. S nácvikem štěněte je třeba začínat opatrně, protože přirozeně ve smečce nikdy není samo až do věku 8 - 9 měsíců. Pokud musí zůstat samo, potřebuje mít k dispozici alespoň pach svého majitele.

DÁLE:

* zvýšit především mentální aktivity psa (Hersenwerk, pachové hry...)
* odbourat extrémní vítání a loučení (nepodporovat hysterické štěkání a kňučení)
* nepodporovat u psa vynucování si pozornosti u všech členů rodiny (skákání, kňučení..)
* poskytnout psovi oblíbené hračky ke kousání (kong), případně pamlsky (trachea, šlacha)
* poskytnout psovi tričko / deku s pachem majitele (například, ve kterém několik dní spal)
* použití feromonů s uklidňujícím účinkem (obojek, difuzer) 

Zdroje:

Karen. l. Overall, Manual of clinical behavioral medicine for dogs and cats, Canada, 2013, ISBN 978-0-323-00890-7

Veterinární péče v Česku: 4 důvody, proč to není levná záležitost

Máte pocit, že si váš veterinář účtuje za každou návštěvu příliš mnoho peněz? Možná to nebude tak úplně pravda, přestože nepopíráme, že návštěva lékaře, který vašemu mazlíčkovi pravidelně i nepravidelně pomáhá, se může prodražit. Přemýšleli jste nad tím, proč někdy stojí tolik?
Kdo je veterinář a co provádí za služby

Veterinář je lékař, který místo lidí léčí zvířata. Má zodpovědnost za zdraví vašeho mazlíčka, pokud mu jej svěříte do péče. Nabízené služby a ceny se liší, stejně tak praxe a vybavení ordinace. Každý veterinář se oceňuje jinak a kromě ošetření a kvality vám prodává také svůj standard a vkus.

Co všechno má vliv na cenu ošetření u veterináře

  1. Kvalifikace a studium. Veterinární medicína je jedním z nejnáročnějších oborů vůbec a po šestiletém studiu vzdělávání nekončí. Veterinář musí umět rozpoznat a vyřešit zdravotní problémy téměř každého zvířete. V průběhu let se pak může specializovat. Chce to čas a soustavnou přípravu a dlouhodobé, nikdy nekončící studium. I když lékaři po absolvování univerzity nebrání nic (pokud nepočítáme finanční stránku věci) otevřít si vlastní praxi, většina absolventů projde řadou ordinací soukromých lékařů, aby získala praktické zkušenosti. V této době se jeho plat pohybuje v částce do 20 tisíc korun. V ordinaci tráví téměř veškerý svůj volný čas a je z něj "holka pro všechno". A protože i veterinární medicína jde kupředu, absolvují zvěrolékaři v průběhu dalších let řadu seminářů a workshopů, které si převážně hradí z vlastní kapsy a tráví na nich čas o víkendech.
  2. Vybavení ordinace. Veterinární zařízení a vybavení ordinace je docela nákladná záležitost, podobně jako třeba ordinace u zubaře. Čím kvalitnější vybavení, tím kvalitnější péče a tím více může ošetření stát. Například pořizovací cena kvalitního stříhacího strojku, který je nepostradatelný v každodenní praxi, je průměrně 5 tisíc korun. Ceny nových vyšetřovacích stolů začínají na desetitisícových částkách. A to jsou jen dvě drobná stébla v kupce sena. Základní solidní vybavení ordinace pro praxi malých zvířat lze pořídit v průměru od dvou miliónů korun. Na tuto částku si veterinář musí vydělat sám, případně si půjčit. Nehledě na to, že spousta přístrojů vyžaduje servis, který je rovněž nákladný.
  3. Zvířata nejsou pojištěná. V České republice je mnoho lékařských úkonů a léků hrazeno pojišťovnou, proto při standardním ošetření doplácíte třeba za léky, ale ne za operaci, rentgen nebo vyšetření na pohotovosti. Zvířata nejsou pojištěná, a proto tyto úkony nemá veterináři kdo jiný uhradit než majitel zvířete. Pojištění zvířat je u nás zatím v plenkách, přestože existuje několik pojišťoven, které se této problematice věnují, podmínky jsou ale individuální.
  4. Veterinární medicína je byznys. Ano, veterinář je stejně jako každý jiný zaměstnanec či zaměstnavatel se snaží vydělat peníze nejen pro sebe a pro svoji rodinu, ale také na rozvoj praxe.

Kvalitní a k tomu cenově adekvátní veterinární péče může pro některé majitele mazlíčků stále znamenat příliš velký luxus. Je ale potřeba uvědomit si zodpovědnost, kterou vůči svému zvířátku máte.

Co nejčastěji u veterináře absolvujete                                                            

  1. Pravidelnou půlroční a roční prohlídku.
  2. Vakcinaci, antiparazitární program, konzultace ohledně výživy.
  3. Zubní prohlídku.
  4. Ošetření úrazu a nenadálých nehod.                                                                                                   

Fakta v číslech pro veterinární trh v ČR
3 432 - počet veterinářů registrovaných Veterinární komorou ČR
¾ českých domácností mají mazlíčka (psy 48 %, kočky 31 %, hlodavce 17 %)
13 000 Kč- roční péče o psa (10 000 Kč za krmivo, 3 000 Kč za doplňky)
9 000 Kč - roční péče o kočku (7 000 Kč za krmivo, 2 000 Kč za doplňky)
7 mld. korun za krmivo pro mazlíčky

Než si zvíře pořídíte, bude dobré zamyslet se nad celkovými náklady, které s sebou nese péče o ně. A nezapomínejte na to, že cena bývá úměrná kvalitě a času, kterou veterinář vkládá do své praxe, vzdělání a vybavení ordinace. Majitelé si často neuvědomují, že veterinární ošetření je služba jako každá jiná. Když si zavoláte domů instalatéra, nepřekvapí vás, že od něj dostanete účet.

Zdroj: www.radaveterinare.cz

KASTRACE


Někdy přijde ta chvíle rozhodnout zda nechat kočku nebo kocoura vykastrovat. Rozhodnutí závisí jen a jen na vás- chovatelích a na chovatelských záměrech. Kastraci bereme a chápeme jako prevenci. V čem spočívá uvedená prevence? Uvedená odpověď je snadná - k zabránění plodnosti - páření, březosti, sexuálním projevům.

Existuje však i jiný typ kastrace a to z důvodu terapeutického - pyometra (záněty dělohy), novotvary varlat, cysty na vaječnících, obstrukce močových cest atd.

Kdy je nejlepší čas na kastraci kočky, kocoura? Kdy je ten důvod proč přistoupit ke kastraci:

1. Ranná kastrace v 7. týdnu zamezí využití k množení v množírnách

2. Kastrace v 6-7.měsíci (puberta) ZAMEZENÍ ZNAČKOVÁNÍ, TOULÁNÍ, KONKURENČNÍM SOUBOJŮM, SEXUÁLNÍMU CHOVÁNÍ-       MASTURBACE, MROUSKÁNÍ, BŘEZOSTEM

POZOR - Kastrování kocoura v pozdějším věku nemusí mít požadovaný efekt - NĚKTERÉ PROJEVY se stanou zvykem a ani absence hormonů v organismu jej nemusí ovlivnit.

3. Kastrace v 1-1,5 roce (dospělé zvíře) SNÍŽENÍ RIZIKA OBSTRUKCE MOČOVÝCH CEST, DOTVOŘENÍ DRUHOTNÝCH                       POHLAVNÍCH ZNAKŮ

 4. Kastrace v 7-9 roce (ukončení chovnosti)

 5. Ze zdravotních důvodů a odstranění atypického chování - kdykoliv

Nejčastější techniky kastrace (typy):

A.CHIRURGICKÁ 

Kocour                                                                                                                                                                                         1.Odstranění obou varlat - orchidektomie                                                                                                       2.Odstranění jednoho varlete - trauma, kryptorchismus, nádor na varleti                                                       3.Přerušení semenných provazců - vazektomie

B.CHIRURGICKÁ

Kočka 

1.Odstranění obou vaječníků - ovarektomie                                                                                                     2.Odstranění vaječníků a dělohy - ovario et hysterektomie                                                                                     3.Přerušení vejcovodů - vazektomie - salpingektomie                                                                                           4.Odstranění dělohy - hysterektomie

C.HORMONÁLNÍ

Injekční podání čip preparátu                                                                                                                             
Tabletová forma

Výhody kastrace:

Odstraněním pohlavních orgánů je zamezena produkce testosteronu, který způsobuje typické sexuální a teritoriální chování (rozprašování moči po domácnosti)                         
Je prevencí některých onemocnění (nádorová onemocnění, záněty dělohy)                                                               Je prevencí rození nežádoucích koťat.                                                                                                                   Kastrovaná zvířata mají větší přítulnost .                                                                           
Nižší riziko ztráty zvířete, drží se doma (zúžení teritoria) - zvyšuje šanci na delší život Udržení "rysů mládí"

Nevýhody kastrace:

Zvyšuje nebezpečí nadváhy - kastrace snižuje úroveň metabolismu. OBEZITA

PREVENCE- Krmivo s vysokým obsahem L-karnitinu a lyzinu. Snížit denní příjem kalorií na 50 kcal/kg tělesné hmotnosti (nepodávat krmivo ad libitum (podle chuti). Redukuje hladinu fyzické aktivity - podporovat u koček pohyb (hrou).

Zvířata kastrovaná si zachovají (dětský) vzhled, tzn. nelze rozeznat, jedná-li se o kočku či kocoura dle vnějšího vzhledu. Součástí nedospělého tělesného stavu, který přetrvá je pak např. u kocourů menší penis a s tím související úzká močová trubice, která je příčinou zvýšeného rizika ucpání močové trubice močovým pískem (především v kombinaci s dalšími faktory jako je obezita, málo pohybu).

PREVENCE- Volíme speciální krmivo pro prevenci onemocnění dolních močových cest a poškození ledvin. Snížit riziko tvorby struvitových urolitů podáváním krmiva se sníženým obsahem fosforu a hořčíku a udržením fyziologického pH moči (6,2-6,4).

Chirurgická kastrace

Příprava pacienta: Kastrace zákrok vyžadující úplnou narkózu. Standardně se používá injekční anestézie, intramuskulární (do svalu) méně často intravenózní (do žíly) nebo inhalační. Všechny typy jsou zvířaty dobře snášeny. Druh narkózy volíme dle požadavků majitele a možností spolupráce se zvířetem.

24 hodin před operací je nezbytná hladovka. Možnost nežádoucích komplikací plynoucích ze zákroku a narkózy je malá. Přestože se nejedná o složitý zákrok, zvíře po zákroku vyžaduje klidový režim - rekonvalescenci v řádu několika dní.

Vlastních operačních technik je více: s podvazem provazců, uzlením provazců s šitím kastrační rány nebo bez šití s ponecháním šourku nebo s jeho odstraněním

Také u kastrace koček je více operačních technik: podvaz a přerušení vejcovodů odstranění pouze vaječníků podvaz šicím materiálem odstranění vaječníků bez podvazů KRYO nebo TERMO koagulace cév odstranění jednoho vaječníku a dělohy odstranění pouze dělohy

ŘEZ se vede v linea alba - středové linie na bříšku v blízkosti pupku operace z pravého nebo levého boku v honí třetině za žebry

Komplikace kastrace kočky a kocoura

1. Krvácení z kastrační rány (selhání podvazů, nesnášenlivost šicího materiálu, výduť na cévě, ...)
2. Otok kastrační rány                                                                                                                      
3. Hnisavý zánět kastrační rány      
4. Apatie, nechutenství, zvracení, spavost, nekoordinovaný pohyb - nesnášenlivosti na některá z použitých             anestetik, léčiv nebo vláken

Pooperační opatření:

Kastrovaná zvířata by měla být poté držena v domácím prostředí alespoň 7-10 dní. Fáze odbourávání anestetik trvá několik hodin. V této době se může vyskytnout blouznění, snaha pohybovat se. V domácím prostředí dáváme pozor, aby neskákaly do výšek, nemají odhad a jejich reakce jsou obecně zpomalené a nekoordinované. Často nedoskočí nebo se nestihnou zachytit a padají. Při pádech se nedotočí do bezpečné doskokové polohy. Tak si mohou doma po anestézii ublížit.

Protože se může jednat o tzv. paradoxní spánek, zvířeti poskytneme tekutinu po zákroku jenom tehdy kdy je schopno se samo napít a misku s vodou odkládáme tak, aby nebyla volně přístupná zvířeti, mohlo by usnout v tekutině a aspirovat jí ("utopit se ve lžičce vody")

Pevnou stravu podáváme až následující den.

Jako tekutina může být podána převařená voda, vývar, infuze v prášku.

Druhý den po zákroku jsou kocouři většinou schopni normální aktivity.

Kočky někdy po operacích trucují 1 až 2 dny - odmítají žrát a pít.

Některým zvířatům vadí ochranné oblečky - chránící pooperační ránu před olizováním. Odmítají se pohybovat. Postávají jako ochrnuté. Uvedené však je možno odstranit přelepením rány ochranným obvazem.

AUTOR: MVDr. Lenka Müllerová 

NÁHUBEK


JAK VYBRAT TEN SPRÁVNÝ NÁHUBEK?
Náhubek má být asi o 1 cm delší jako je tlama psa. Má být tak široký, že psa nikde nedře a to ani na tvářích, ale přitom drží na svém mítě. Má být tak hluboký, aby si v něm pes pohodlně zívnul. Ne otevřel tlamu, zívnul. A ještě by měl dobře držet na hlavě a nezasahovat do očí.
Nekupujte psům náhubky dle modních výstřelků jako reflexní pásky a podobně, řiďte se zdravým selským rozumem!!

Psům nevyhovují uzavřené typy náhubků (mají nedostatek čerstvého vzduchu) a trpí i s použitím páskového textilního náhubku nebo koženého polootevřeného náhubku. Tyto totiž pouze fixují čelisti (ideální na krátkodobou fixaci při veterinárním úkonu) u sebe a neumožňuje zívnutí si a ani efektivní chlazení zrychleným dechem. 

Druhy náhubků:

KOVOVÉ:

-kovové náhubky mají kožené řemínky na zapínání
-vyrábějí se nejen pro psy, ale jsou také náhubky určené pro feny
-jsou pevné a hodně vydrží, pozor se však musí dát na zrezivění
-pes má lepší přísun vzduchu než v "plných" náhubcích
-pokud pes někoho s náhubkem praští, dost to bolí!
 

KOVOVÉ POGUMOVANÉ
-jedná se o kovové náhubky potažené černým plastem s koženým zapínáním-vyrábějí se v různých velikostech, jak pro psy tak i pro feny-hodně podobné vlastnosti jako u kovových náhubků, avšak tolik nereziví

KOŽENÉ ŘEMÍNKOVÉ
-jde o náhubky z proužků kůže, které jsou spojené cvočky
-vyrábějí se různé typy a velikosti
-zpravidla jde o náhubky pro velmi malá, malá až střední plemena
-vyrábějí se jak pro psy tak i pro feny
-tyto náhubky jsou skvělé především pro cestování autobusem, dají se snadno schovat a nezabírají moc místa
-nedochází ke zraněním jako u kovových náhubků

KOŽENÉ (PLNÉ)
-tyto náhubky jsou celokožené, mají postranní dýchací otvory
-jsou vhodné pro agresivní psy

NÁHUBEK NYLONOVÝ Z POPRUHŮ
-popruhy nylonu jsou spojeny kovovými cvočky
-vyrábějí se v různých velikostech
-nylon se hůře čistí

NYLONOVÝ- 2 POPRUHY KOLEM TLAMY
-jde o nylonový náhubek, který se zapíná psovi kolem tlamy
-vyrábí se v různých velikostech a různých šířkách nylonu

OCHRANNÝ NYLONOVÝ (FIXAČNÍ)
-používá se především do veterinárních ordinací
-umožňuje psovi pít, avšak zabraňuje psovi jíst, kousat a štěkat
-vyrábí Trixie

NYLONOVÝ- SPODNÍ ČÁST SE SÍŤKOU

-se suchým zipem
-spodní část má síťku
-velikosti: S, M, L, XL
-vhodný k veterináři

PLASTOVÝ
-vyrábí se z odlehčeného plastu většinou v hnědé nebo tělové barvě (podle výrobce)
-plast v zimě nenamrzá
-lehce se nasazuje
-ideální pro cestování nebo k veterináři
-vyrábí se v různých velikostech
-zapínání látkové

UMĚLOHMOTNÝ S KOŽENÝM ZAPÍNÁNÍM
-stejný jako plastový, ale zapínání je kožené 

NÁHUBEK PRO VÝCVIK (CHOMOUT)
-je určen pro profesionální vycvikáře nebo proškolené amatéry
-vytváří lehký tlak na kořen nosu a krk psa
-různé velikosti

DOSTIHOVÝ NÁHUBEK
-pro whippety i pro ostatní psy
-vyrábí se v různých velikostech
-existují kovové, pogumované a plastové

Vážení pokud jste se dočetli až sem, nedávejte svému psovi před vstupem do naší ambulance náhubek jenom proto, aby se udělal dojem u jinak pohodového psa, kterého znám, je to signál k tomu, že se bude dít něco strašného, znervózní ho to a i obyčejná injekční aplikace se stane traumou. Pokud jdete poprvé na ošetření a psovi nevěříte, nebo děla "Itálii "u kolegů, vemte košík s sebou, o naložení košíku však rozhodnu sama. Stresování náhubkem je nepříjemným zážitkem pro zvíře.

AUTOR: MVDr. Lenka Müllerová 

SILVESTR

Příprava na Silvestr
Mnozí chovatelé mívají obavu, jak to spolu se zvířetem zvládnou..ten rachot, dělobuchy, střelbu.
Ambulance se připravuje na zvýšený zájem o řešení Silvestrovského problému, co je potřeba ale vědět

Lék začneme aplikovat předem, pokud jsme si jisti, že zvíře špatně snáší dělobuchy a petardy. Na silvestrovské řádění ho tedy můžeme připravovat už od 30. 12. klidně až do 1. - 2. 1.
Pokud tušíme problém, vyzkoušíme už léky a jejich lékařem stanovené dávky předem. Uvidíme tedy dopředu, jak bude právě na naše zvíře působit. V době působení léku provedeme kontrolu účinnosti např.adekvátním "kraválem", upuštěním kovového předmětu na zem (naběračka, poklička....)
Je možné dát zvířeti i vatu do uší, ale je potřeba také umět ji zase vyndat.

Vhodné léky: 

Sedalin pasta
Pasta pro koně, ale dá se použít i u psa a kočky.
Zylkéne tbl.- Je produkt určený ke zvládání a prevenci stresu koček a psů.

Alavis

Alavis relax kapsle- podáváme 2-3 dny před očekávaným stresem
Alavis Calming žvýkací tablety, pamlsek- podáváme 30-60 minut před očekávaným stresem v dávce 2-3x zvýšené oproti 
                                                               doporučené dávce

Xanax (Neurol)
Xanax, čili Neurol, je však na předpis. Výhodou tohoto preparátu je to, že působí velmi rychle nalačno. Ale pozor, u některých zvířat může zvyšovat agresivitu.
Buspiron
Dobrým středně silným lékem je pak Buspiron (také na předpis), zabírá středně rychle a má minimum vedlejších účinků.
Sanepil
Sanepil je rovněž obstojným zklidňujícím lékem, znají ho majitelé epileptiků (také na předpis). Dlouhodobým podáváním zatěžuje neúměrně játra.
Bachovy esence
Dobrým řešením jsou určitě Bachovy esence, zejména Kejklířka skvrnitá (Mimulus), která ať už samotná a nebo spolu s Devaterníkem penízkovým jsou nejcennějším proti bouřce a petardám. Tuto rostlinu definuje stud, plachost, ale v našem případě hlavně strach ze ZNÁMÝCH VĚCÍ. 
Devaterník penízkový (Helianthemum nummularium) léčí především naprostý děs, kam samozřejmě patří i strach a panika obecně, kdy se zvíře snaží utéci a tím se zachránit. Pokud nemůže, pak použije logicky své zbraně jako drápy, zuby apod. Cenným ukazatelem takovéto paniky je třes zvířete.
Nakonec Snědek okoličnatý (Ornithogalum umbellatum), který je zase cílený na šokové stavy, kam patří i dělobuchy. Po namazání na dásně, spánky nebo nos obnovuje psychický i tělesný klid.
A protože nevíme, co nejlépe zabere, můžeme využít Krizovou esenci, která z 5 květových esencí obsahuje dvě. 
Homeopatie
U této protistresové prevence značně převyšují výhody nad nevýhodami. Na předpis veterinárního lékaře.
Homeopatické léky podáváme na základě velice jemných odlišností chování a projevů dotyčného "pacienta"
Hodně spolehlivým lékem na hluk je Phosphorus, kdy vůdčím příznakem je nejen strach z hluku, ale i na pokárání.
Calcarea carbonica- která platí kromě hluku na strach ze všeho nového.
Belladona- všude tam, kde se špatně snáší nejen hluk, ale i světlo a kde má zvíře neklidný noční spánek.
Nux vomica- tam, kde je zvíře zvýšeně citlivé nejen na hluk, ale i světlo a pach a typické je, že vrčí kvůli každé drobnosti.
Zincum metallicum- tam kde je velká citlivost k hluku obecně , pacient je v chování paranoidní, má pocit, že je neustále pronásledován a střídá se u něj stav "bojové pohotovosti" s útlumem.
Sedália sirup...a pod. 

Nevhodné léky

Diazepam
-absolutně nejméně vhodný lék
-zvyšuje relativně často agresivitu
-individuální dávkování
-zapotřebí je vyzkoušet ho dlouhodobě předem

Totéž platí i pro Lexaurin apod.

Nevyrábějící se léky, které známe z minula
Sedalin mite a forte byla modrá pilulka. Řada z Vás ji možná ještě v šuplíku má, snižuje však tělesnou teplotu a tak pozor na prochladnutí. Tento typ léku už k dispozici není - již několik let se totiž nevyrábí.

AUTOR: MVDr. Lenka Müllerová 


EUTHANASIE

Nevím jak vypadá psí nebe....no jsem jsi jistá, že je!
Dnes na smutné téma Euthanasie protože...
V životě, kde nějak nevnímáme čas, při stresu starostí všedního dne jsou věci, které nás donutí pozastavit se. Až tak doceníme to, co bereme velice často jako samozřejmost - přátelství člověka a zvířete.
Kdy je ten správný okamžik , kdy požádat lékaře o ukončení jeho života?|
Rozhodnutí je na každém z nás..a nikdo ho za nás neudělá. Pouze v jasných případech, kdy lékař vidí a ví, že další přežívání by bylo utrpením a plné bolesti, bez zachování kvality života 4 nohého přítele, učiní a podá návrh chovateli on sám.
Při tak těžkém rozhodování nezapomínejte na to, že zvíře si zaslouží důstojný odchod z tohoto světa - za všechnu lásku a projevy přátelství, za služby, za ochranu rodiny a majetku.
Vážím si proto chovatele, co bojují až dokonce a velice si vážím jejich síly, kdy řeknou dost, ať chudák (zvíře) spí a víc už netrpí a necítí bolest..
Samotný akt Euthanasie probíhá v dvou fázích..sedaci a samotné euthanasii. V čase když je zvířeti podané sedativum cítí a vnímá přítomnost chovatele, který se s ním loučí, je klidné a nebojí se, usíná a pak přichází ta poslední injekce a v tichosti odchází do psího nebe.. (nemyslete si, pláču tu u toho když to tu píšu) a i veterinář profík má v očích slzy a ani pro jednoho dobrého veterináře to není bezemoční zážitek...

Na památku Bree, Falca a dalších našich 4 nohých přátel, co na nás hledí ze psího nebe.. 

AUTOR: MVDr. Lenka Müllerová